Vážení klienti a obchodní partneři,
když jsme na počátku tohoto roku začali s kolegy vydávat pro klienty a partnery naší kanceláře tento newsletter, netušili jsme ještě, jak se bude záhy hodit...
#společně to zvládneme
...sice neumíme šít roušky, můžeme ale nabídnout to, co umíme. Počínaje dneškem až do odvolán ísi Vám tak dovolujeme nabídnout bezplatné základní právní poradenství v záležitostech týkajících se současné světové pandemie a s ní související hospodářské krize. Neváhejte se tak na nás obrátit, rádi Vám poradíme, jak současnou krizi zvládnout, jak z ní co nejvíce vytěžit a pomůžeme Vám připravit se na úspěšný restart v době pocovidové.
„Být připraven je nejdůležitější předpoklad úspěchu.“
Henry Ford
Náš bezplatný servis stejně jako naše obvyklé služby jsou Vám plně k dispozici i v průběhu krize. Nasadili jsme roušky a jedeme dál. Z hygienických důvodů si dovolujeme obzvláště zdůraznit, že jsme pro Vás připraveni každý den nejen na telefonech a emailech, ale také online - stačí jediný klik:
Skype
Microsoft Teams
Informace týkající se současné situace se na nás řítí ze všech stran, a to jak pravdivé, tak značnězavádějící. Ve snaze ulehčit Vám současnou složitou situaci si dovolujeme níže shrnout ve formějednoduchých otázek a odpovědí to, na co momentálně nejčastěji odpovídáme.
I. Obecně
Co je to ten nouzový stav?
Nouzový stav je krizový stav, který se vyhlašuje v době nebezpečí státu a umožňuje (zcela mimořádně) omezit práva osob. Současný nouzový stav byl vyhlášen usnesením vlády z 12. 3.2020, a to od 12. 3. 2020 14:00 na dobu 30 dnů. Toto usnesení bylo vydáno zřejmě vadně a je poměrně pravděpodobně neplatné, nicméně aktuálně to na krizová opatření ani na jejich důsledky nemá vliv.
Co vlastně můžu / musím / nesmím?
Práva a povinnosti občanů po dobu nouzového stavu se nadále řídí (dosavadním) právním řádem České republiky, tento je ale nově doplněn o tzv. krizová opatření vlády a ministerstev, která mají reagovat na příčiny nouzového stavu. Krizová opatření vláda a ministerstva vyhlašují postupně od12. 3. 2020 a aktuálně k nim patří zejména tato (s příslušným odkazem na web vlády):
- Omezení volného pohybu (od 24. 3. 2020 00:00 do 1. 4. 2020 6:00 s vyjmenovanými výjimkami– cesty do práce, za rodinou, obstarávání základních potřeb, pobyt v přírodě nebo parcích, pohřby)
- Opatření v oblasti cest do a ze zahraničí (zákaz vstupu cizinců do ČR a občanů ČR vycestovat z ČR)
- Opatření na státních hranicích (částečné uzavření hranic)
- Opatření o zákazu kulturních, sportovních akcí
- Opatření v oblasti maloobchodu (zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách mimo vyjmenovaných od 27. 3. 2020 6:00 do 1. 4. 2020 6:00)
- Opatření v oblasti školní docházky a vzdělávacích akcí
Za porušení krizových opatření může být aktuálně uložena pokuta až do výš 3 000 000 Kč a porušení může mít potenciálně i trestněprávní důsledky.
Jak funguje karanténa?
Karanténu nařizuje Krajská hygienická stanice nebo ošetřující lékař. Pokud se jedná o zaměstnance, je mu současně vystaveno potvrzení o pracovní neschopnosti. Osoba, které byla nařízena karanténa, musí respektovat její podmínky, tedy zdržovat se v místě, kde mu byla karanténa nařízena, tedy zpravidla doma, nebo v příslušném zdravotnickém zařízení. Za porušení karantény hrozí pokuta až ve výši 3 000 000 Kč a potenciálně rovněž trestněprávní důsledky z důvodu šíření nakažlivé choroby. Z pracovního hlediska se jedná o dočasnou pracovní neschopnost na straně zaměstnance.
Můžu bez sankcí zrušit zájezd, který jsem si objednal dřív?
Podle toho kdy a kam. Podle občanského zákoníku máte právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu pokud v místě určení cesty nebo pobytu (nebo v bezprostředním okolí) nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti s významným dopadem na poskytování zájezdu nebo na přepravu. Pokud toto Vámi objednaná destinace splňuje, pak zájezd zrušit můžete a cestovní kancelář je povinná vrátit Vám i všechny poskytnuté zálohy. (Nicméně pokud máte objednaný zájezd řekněme na srpen, nelze ještě předjímat, že i v srpnu budou tyto podmínky platit.)
II. Náhrada škody po státu
Mám právo na zaplacení škody, která mi vzniká v souvislosti s krizovými opatřeními státu?
ANO, nicméně, jedná se o otázku dosud nikdy v souvislosti s epidemií neřešenou a plnou otazníků, proto postupně:
Za jakou dobu?
Stát je povinen nahradit škodu způsobenou komukoliv v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními podle § 36 Krizového zákona. Podle tohoto zákona ale byla krizová opatření nařízena pouze od 12. 3. 2020 od 14:00 do 24. 3. 2020 do 6:00, kdy začalo platit mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví (prakticky v totožném znění). Zákon o ochraně veřejného zdraví už žádné podobně ustanovení o náhradě škody nemá a nabízí se tak myšlenka, že se jedná o vědomou snahu vlády vyhnout se náhradě škody poškozeným. Shodně s řadou kolegů ale zastáváme názor, že i následné opatření ministerstva je stále opatřením krizového orgánu a náhrady škody tak bude možné se domáhat až do skončení takového opatření.
Do kdy a u koho mám žádat?
Náhradu škody je třeba nejpozději do 6 měsíců od okamžiku, kdy se o ní dozvíte, uplatnit u krizového orgánu (kdo je ve skutečnosti tímto orgánem je zatím nejasné), a pokud tento náhradu neposkytne, žádat ji následně prostřednictvím soudu.
Jakou škodu můžu žádat?
To krizový zákon nestanovuje, ale předpokládáme, že by se mělo vycházet analogicky z jiných ustanovení o náhradě škody, podle kterých se obvykle nahrazuje skutečná škoda (tedy toho, oč se snížil majetek poškozeného) a ušlý zisk.
Co musí být splněno, abych měl právo a náhradu škody?
Požadovaná škoda musí vzniknout v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními (tedy nikoliv jen v souvislosti s nimi). Rozhodně se nejedná o veškeré škody vzniklé v souvislosti s epidemií.
Mám se nějak připravit?
Rozhodně! Obecně se škoda velmi obtížně vyčísluje a dokládá zpětně, proto je mimořádně vhodné už nyní beze zbytku počítat škody a shromažďovat důkazy o vzniku škody.
Je teď důležité ještě něco dělat?
Rozhodně! Platí obecná povinnost předcházení škodám, je tedy velmi podstatné neopomenout žádnou možnost snížení nákladů, získání příspěvků, uplatnění plnění u pojišťovny, alespoň částečného provozu atd. V rozsahu, ve kterém bylo možné škodě předejít stát žádnou náhradu vyplácet není povinen.
S ohledem na komplikovanost celého posouzení a přípravy na uplatnění náhrady škody důrazně doporučujeme, abyste se obrátili co nejdřív na naši kancelář tak, abychom mohli konkrétně posoudit, do jaké míry a v jaké výši můžete náhradu požadovat a co si pro uplatnění máte nachystat tak, aby bylo možné stihnout poměrně drakonickou lhůtu 6měsíců.
III. Obchod a smlouvy
Musím plnit všech smlouvy, které jsem uzavřel?
Obecně ano, ale existuje několik možností, které umožňují určitou úlevu, z nichž 2 se zdají být použitelné na aktuální situaci, a to:
Vyšší moc
Pokud ve splnění určité povinnosti brání mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na Vaší vůli, jste zproštěn od náhrady škody za nesplnění takové povinnosti.
Podstatná změna okolností
Dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr … má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě (pokud nemohla změnu rozumně předpokládat ani ovlivnit) a pokud nedojde ke změně smlouvy, pak se může u soudu domáhat změny či zrušení smlouvy.
Nutno ale dodat, že se v obou případech jedná o možnosti závislé na rozhodném právu, konkrétních podmínkách příslušných smluv (tato ustanovení bývají často mezi smluvně vyloučenými) a na konkrétní situaci. Vyšší moci i podstatné změny okolností je nadto třeba se vždy adekvátně dovolat a učinit příslušná opatření. Pozor také na smluvní pokuty, ty samy o sobě vyšší mocí vyloučeny nejsou! Velmi podstatné je rovněž posouzení toho, kdy došlo poprvé k prodlení s plněním povinnosti (na prodlení, k němuž došlo již před výskytem vyšší moci, nelze vyšší moc vztáhnout) a kdy byla uzavřena konkrétní smlouva – tedy zda je skutečně splněna podmínka nepředvídatelnosti. I pokud by však bylo vyloučeno využití jedné z uvedených možností, stále je možné opodstatněné situace posuzovat z hlediska dobrých mravů.
Doporučujeme proto provést zevrubný audit všech aktuálních závazků a vyhodnocení pro každý případ samostatně i s ohledem na níže uvedené.
V zájmu posouzení aktuální situace i jednotlivých závazků jsme Vám plně k dispozici.
Odběratelé zavřeli továrny a přestali ode mě odebírat – můžu s tím něco dělat?
Obdobně jako pro Vás platí i pro Vaše smluvní partnery povinnost plnit smlouvy tak, jak je uvedeno v předchozí otázce, a stejně tak i možnosti neplnit. Záleží ale na konkrétní situaci a postupu odběratelů. Aktuálně máme zkušenost, že spíše než s odkazem na vyšší moc odběratelé omezují odběry s využitím jiných ujednání smluv (například přípustných odchylek rolling forecastů, odvolávek a podobně). Konkrétní situace pak není podstatná jen ve vztahu ke konkrétnímu odběrateli, ale i pojišťovně (viz níže k možnosti uplatnění škody u pojišťovny) a případně Vašim dodavatelům. Obdobně to platí i obráceně, tedy když Vám přestane dodávat dodavatel.
Mám zakázaný provoz – musím platit nájemné?
Ano, ale zkuste zahájit jednání s pronajímatelem – snížení / odklad nájemného je v zájmu obou stran. Přichází v úvahu rovněž uplatnění výše zmíněné podstatné změny okolností, ale u nájemních smluv bývá zpravidla riziko změny okolností přeneseno no nájemce.
Můžu chtít zaplatit škody od pojišťovny?
Rozhodně ano a doporučujeme se o to minimálně pokusit s ohledem na povinnost předcházet škodám. Bez takového pokusu může být ohrožena i potenciální náhrada škody od státu a podobně. Nicméně i na pojistné smlouvy se vztahují ustanovení o vyšší moci, která navíc pojišťovny zpravidla využívají jako výluku z pojistných podmínek. Pokud Vám ale například vznikne škoda kvůli výpadku odběrů, aniž by odběratel uplatnil vůči Vám vyšší moc, neměl by být s uplatněním pojistky problém.
Co tedy dělat, pokud nemám dost práce?
V takovém případě doporučujeme řešit věci individuálně podle Vašich možností plynoucích jak ze smluv, tak z pozice z hlediska krizových opatření atd. Obecně lze ale doporučit následující postup:
1. omezit subdodávky a kooperanty (tam, kde nehrozí vysoké sankce a tuto práci lze nahradit vlastními zaměstnanci)
2. zrušení přesčasů, omezení a vhodné rozvržení směn zaměstnanců
3. nařízení dovolené zaměstnancům
4. překážky na straně zaměstnavatele buďto z důvodu živelní události nebo tzv. částečná nezaměstnanost (oboje viz níže)
Plus hledání úspor a optimalizace. Pamatujte na to, že dříve nebo později ekonomika opět ožije a nejlépe a nejdříve se v ní uplatní Ti nejlépe připravení.
Jak teď uzavírat smlouvy?
Stejně jako jindy, ale důrazně doporučujeme doplnit do smluv „koronavirovou klauzuli“ kterou si strany jasně a srozumitelně dohodnou jaký bude vztah smlouvy k současné a budoucí situaci týkající se pandemie.
Co s už uzavřenými smlouvami?
Doporučujeme rozhodně znovu otevřít jednání a doplnit smlouvy o nová ujednání o tom, co se stane když… a jaký to bude mít vliv na to, co se „nestihlo.“ Určitá jistota obou stran výrazně podpoří rychlost následného navázání na dosavadní spolupráci a upřednostní takto vyjasněné projekty před těmi „nejasnými.“ Nadto se vyhnete řadě dlouhodobých sporů založených na dosud nevyjasněných situacích a pojmech.
IV. Zaměstnanci
V jakém postavení je zaměstnanec, kterému byla nařízena karanténa?
Karanténu nařizuje Krajská hygienická stanice nebo ošetřující lékař. Pokud se jedná o zaměstnance, je mu současně vystaveno potvrzení o pracovní neschopnosti. Na základě rozhodnutí o karanténě bude zaměstnanci zpravidla vystaveno potvrzení o pracovní neschopnosti– v takovém případě se z pohledu pracovního práva jedná o dočasnou pracovní neschopnost a zaměstnanci náleží v období prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 %průměrného výdělku, kterou hradí zaměstnavatel. V případě trvání pracovní neschopnosti by od15. dne zaměstnanci náleželo nemocenské hrazené ze systému nemocenského pojištění.
Můžu zaměstnance nechat doma, i když jim nebyla nařízena karanténa?
Ano, můžete zaměstnancům nařídit, aby zůstali doma a nepracovali, i když nemají nařízenu karanténu. Pak jde o překážku na straně zaměstnavatele.
Musí zaměstnanci chodit do práce a jednat se zákazníky?
Výkon práce a plnění pracovních povinností je základní povinností zaměstnance a není-li tedy nařízena karanténa, je povinen nadále v plném rozsahu plnit své povinnosti, vč. případného jednání se zákazníky. Zaměstnanec nemůže odmítnout chodit do práce, ani nemůže odmítnout určitý druh práce. Nicméně je třeba zajistit zaměstnancům bezpečnost a ochranu zdraví při práci, protože práci, která ohrožuje zaměstnancovo zdraví nebo život, může zaměstnanec odmítnout. Zaměstnanec, který souhlasil s vysíláním na pracovní cesty v pracovní smlouvě, nemůže pracovní cestu odmítnout (s výjimkou karanténních oblastí).
Můžu dát zaměstnanci výpověď z důvodu epidemie?
Ne. V tomto směru platí pro současný stav stejná pravidla, jako pro běžnou situaci. Tedy nejsou-li dány jiné zákoníkem práce předpokládané důvody ukončení pracovního poměru, pak leda výpovědí pro nadbytečnost (např. s ohledem na snížení odbytu atd.)
Můžu zaměstnance poslat na dovolenou?
Zaměstnavatel sice může zaměstnanci nařídit dovolenou, musí mu to ale oznámit alespoň 14 dní dopředu.
Můžu zaměstnance přeřadit na jinou práci?
Jen s jeho souhlasem.
Můžu zaměstnancům snížit mzdu?
Opět, pouze stejně, jako v normálním případě, tedy například formou snížení nenárokové složky mzdy, popřípadě dohodou.
Pokud nechám zaměstnance doma, jak vysokou náhradu mzdy jim musím platit?
Obecně v případě překážek na straně zaměstnavatele zaměstnancům náleží náhrada mzdy (nebo platu) ve výši 100% průměrného výdělku. Zákoník práce ale současně umožňuje v určitých případech poskytování náhrady mzdy v nižší výši. S ohledem na současnou situaci se nabízejí dvě možnosti, které jsou stále předmětem polemiky a není jasné, zda je oprávněné jich aktuálně využít. Nicméně nejen naše kancelář, ale i řada dalších odborníků se kloní k tomu, že využít jich lze. Jedná se o:
a) Překážku v práci způsobenou nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí, kdy je možné vyplácet zaměstnanci pouze 60% průměrného výdělku;
b) Tzv. částečnou nezaměstnanost, tedy situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách – v takovém případě je možné (po dohodě s odbory / po založení vnitřním předpisem) rovněž poskytovat náhradu mzdy pouze ve výši 60%průměrného výdělku.
V tomto případě je důležitá zejména správná dokumentace, doporučujeme proto raději v případě potřeby obrátit se na naši kancelář – rádi Vám pomůžeme s přípravou potřebných vnitřních předpisů, dohod a podobně.
V. Možné úlevy a podpora
V souvislosti se současnou hospodářskou situací související s pandemií existují, vznikají a připravují se různé možnosti dílčích úlev, osvobození a dalších opatření, které mají zamezit celosvětovému propadu hospodářství a hromadným krachům. Výčet těch nejdůležitějších si Vám dovolujeme předestřít:
EET:
Došlo k pozastavení elektronické evidence tržeb (pozastavení stávající od 12. 3. 2020 do uplynutí3 měsíců od skončení nouzového stavu). Toto opatření prakticky znamená odklad zavedení 3. a4. vlny EET o stejnou dobu.
Daňové úlevy:
- prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně
- pozdní podání daňového přiznání k příjmu za rok 2019 bez sankce (pokud podáno nejpozději k 1. 7. 2020)
- prominutí pokuty za opožděné podání kontrolního hlášení
- prominutí některých správních poplatků
- prominutí červnové zálohy na daň z příjmu
- prominutí pokut v oblasti daně z nabytí nemovitých věcí
- zavedení institutu zpětného působení daňové ztráty (tzv. loss carryback)
- úlevy na odvodech pro OSVČ za březen – srpen 2020
Možnosti úlev dle stávajícího daňového řádu:
- Snížení, případně upuštění od záloh. Umožňuje změnit výši a periodicitu záloh, případně taktéž povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období.
- Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Umožňuje prodloužit lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení až o 3 měsíce (případně 10 měsíců, pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí).
- Posečkání s úhradou daně či rozložení úhrady daně na splátky. Umožňuje prodloužit lhůtu splatnosti daně, popřípadě rozložit úhradu daně na splátky. Po dobu povoleného posečkání dále nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení (repo sazba + 14 %). Na druhou stranu daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z posečkané částky (repo sazba + 7 %).
- Prominutí daně nebo příslušenství daně. Umožňuje prominout daně (její části), penále, úroky z prodlení a úroky z posečkání.
Tyto možnosti nejsou nárokové – poplatník o ně musí žádat.
Půjčky a záruky:
Od 16. března 2020 bylo možné žádat o bezúročné půjčky až do výše 15 mil. Kč v rámci vládou schváleného programu Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) – úvěr COVID. Příjem žádostí v tomto programu byl ukončen 20. 3. 2020. Aktuálně se ale chystá (zřejmě za podobných podmínek) program COVID II, který bude vyhlášen pravděpodobně již v průběhu tohoto týdne. V jeho rámci by ale měli podnikatelé žádat o úvěr u komerčních bank a na jeho základě o záruku u ČMZRB. Více zde: https://www.cmzrb.cz/cmzrb-rozdeli-dalsich-5-miliard-na-covid-ii/
Doporučujeme denně sledovat webové stránky ČMZRB a pro jistotu si předem přichystat podklady pro žádost o úvěr, popřípadě tento již začít vyjednávat s příslušnou komerční bankou – lze předpokládat, že zájem může být následně veliký a rychlost bude předností.
Lze očekávat i další vypsané programy (pro podniky do 250 zaměstnanců) a přímou podporu větších podniků, prozatím ale nebylo nic oficiálně potvrzeno.
Program Antivirus:
Vláda dne 19. 3. 2020 usnesením uložila ministryni práce a sociálních věcí realizaci programu pro podporu zachování zaměstnanosti. Na jeho základě by měly úřady práce vyplácet příspěvky zaměstnavatelům v podobě části mzdy zaměstnanců v předpokládaných 5 typových případech. O příspěvek na mzdy za březen by se mělo žádat počátkem dubna 2020, nicméně podrobnosti zatím vláda ani ministerstvo nezveřejnili a mělo by se tak stát v průběhu tohoto týdne. Nejaktuálnější informace jsou dostupné zde: https://www.mpsv.cz/web/cz/antivirus
Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti:
V případech částečné nezaměstnanosti (viz výše) nebo překážek v práci z důvodu živelní události (viz výše) podle § 115 zákona o zaměstnanosti může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek. Avšak výhradně na základě dohody uzavřené s ním po předchozím souhlasu vlády. Výše příspěvku může činit až 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Celý systém těchto příspěvků ale momentálně působí velmi těžkopádně, a ačkoliv ho doporučujeme využít (jako jeden z možných zdrojů financování zaměstnanců), nedoporučujeme na něj spoléhat.
Další podpora:
V půdě Evropské Unie bylo ojedinělým procesem rozhodnuto o tom, že COVID-19 představuje tzv. mimořádnou událost ve smyslu článku 107 odst. 3 (b) SFEU. Uvedený článek umožňuje schválit opatření, která kompenzují určitým podnikům nebo určitým sektorům (ve formě programu podpory) škody, které vznikly v přímé souvislosti s mimořádnými událostmi. Členské státy tak mohou financovat podniky, které čelí ekonomickým potížím v důsledku propuknutí COVID-19, na základě článku 107 odst. 2 písm. b) SFEU. Zejména mohou:
i) zřizovat systém přímých grantů (nebo záloh nebo daňových výhod) do výše 800 000 EUR pro jednotlivé podniky,
ii) poskytovat dotované státní záruky pro bankovní úvěry,
iii) umožnit veřejné a soukromé půjčky s dotovanými úrokovými sazbami,
iv) poskytnout podporu ve formě záruk a půjček poskytnutých prostřednictvím bank nebo jiných finančních institucí koncovým zákazníkům, zejména malým a středním podnikům.
v) poskytovat krátkodobé pojištění vývozních úvěrů. Jakkoliv je to dobrá zpráva (zejména v souvislosti s uvolněnými prostředky z Evropské Unie), konkrétní rozměry bude mít teprve až je vláda „přetaví“ v konkrétní podporu. Její rozsah ale zatím není znám ani v náznacích a nezbývá než si ještě počkat.
Výše popsané uvádíme co možná nejsrozumitelněji a nejpřehledněji, bohužel samozřejmě za cenu podrobnosti. Pokud máte v čemkoliv jakékoliv nejasnosti, prosím neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám případné nejasnosti vysvětlíme, doplníme, popřípadě samozřejmě zařídíme a vyřešíme. Jakmile budou k dispozici jakékoliv další podstatné informace, budeme Vás neprodleně kontaktovat.
kolektiv advokátní kanceláře Mgr. Davida Běhala - Fügnerovo nábřeží 2809, 760 01 Zlín
M: +420 602 779 658 - T: +420 577 220 890 - E: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
